Líc, rub, vydavatel a způsob výroby

Ilustrační generovaný snímek, nikoli historický pramen.

Dvě strany jednoho předmětu

Líc zpravidla nese obrazovou část, rub může obsahovat adresní linky, sdělení, razítko, známku, číslo série nebo jméno vydavatele. Při katalogizaci vždy zachyťte obě strany, i když je jedna prázdná. Prázdný rub je rovněž informace, nikoli důvod jej vynechat.

Vydavatel a tiskárna nejsou totéž

Na kartě se mohou objevit různé značky. Jedna patří vydavateli, jiná tiskárně nebo fotografovi. Není bezpečné je zaměnit bez srovnání s katalogem. Číslo na okraji může být označením série, zakázky či negativu, nikoli automaticky datem. Opisujte přesně, včetně interpunkce a nejistých znaků.

Technika ovlivňuje vzhled

Staré pohlednice mohou využívat fotografickou reprodukci, světlotisk, litografii nebo jiné tiskové postupy. Všímejte si rastru, barevných ploch, lesku a papíru, ale netvrďte konkrétní techniku jen podle dojmu z fotografie na obrazovce. Lupa pomůže popsat povrch; konečné určení někdy vyžaduje odborné porovnání.

Popis bez přehnané jistoty

Založte rubriky obraz, text, značení, materiál a poznámka. Pokud čtete nejasné písmeno, uveďte otazník. Pokud je rub později přelepen, popište zásah a nic neodstraňujte. Poctivý popis dovolí budoucímu badateli znovu posoudit vaše závěry.

Pozorování pod lupou

Prohlížejte povrch při bočním světle, ale nevystavujte jej dlouho prudkému osvětlení. Zapište, zda jsou barvy tvořené jemnými body, souvislými plochami nebo fotograficky působícími tóny. Tyto znaky jsou podklady pro další srovnání, ne samostatný důkaz konkrétní tiskové metody. Pokud se údaje na líci a rubu rozcházejí, zachovejte obě verze.

Jednotný slovníček

Rozhodněte se předem, jak budete označovat prošlou a neprošlou pohlednici, fotografickou předlohu, tisk a dopisní sdělení. Vysvětlete si pojmy na první stránce katalogu. Díky jednotnému jazyku se k údajům vrátíte i za několik let a snadno je předáte jinému sběrateli.

Práce s poznámkami

Zapisujte datum každého hledání, přesný název navštíveného katalogu a použitá hledaná slova. Když pátrání nepřinese výsledek, zaznamenejte i negativní nález. Při další práci pak nebudete zbytečně opakovat stejný pokus a snáze poznáte, které zdroje jste ještě neprošli.

Srovnání v praxi

Položte vedle sebe dvě podobné položky a hledejte rozdíly v okraji, papíru, obrazu i označení. Nevyvozujte z rozdílu okamžitě stáří nebo vyšší hodnotu. Může jít o jiný náklad, ořez, tiskovou úpravu či poškození. Zapište rozdíly věcně a teprve potom vyhledejte odborné srovnání.

Malý domácí úkol

Vyberte dvě položky a napište jejich popis tak, aby jim porozuměl člověk, který je nikdy neviděl. Uveďte přesný motiv, viditelné poškození, známá označení a nejistoty. Pak si oba popisy po týdnu přečtěte. Pokud musíte původní pohlednici znovu hledat kvůli základnímu údaji, upravte strukturu evidence.

Kde může vzniknout chyba

Pozor na automatické spojování podobných názvů obcí, domnělé překlady starých nápisů a přejímání nepodložených dat z aukčních nabídek. Jedna chyba se může šířit do dalších katalogů. U sporného tvrzení si uložte nejen odkaz, ale i vysvětlení, proč danému prameni důvěřujete a jaké má omezení.

Prameny pro další pátrání

Konkrétní historická tvrzení ověřujte v primárních dokumentech; katalogový popis není sám o sobě důkaz.